• naše weby..
  • ..
  • .

Národní síť
Zdravých měst České republiky

Zdravá města ČR
  od roku 1994 ...


Zajímají Vás Zdravá města?
Staňte se členem!
Národní síť Zdravých měst ČR
s Vámi již 26 let!

„Víc hlav víc ví“: Pocitová mapa … 3 otázky na experta

Na otázky odpovídá doc. Mgr. Jiří Pánek, Ph.D. z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. Expert NSZM pro geografické informační systémy (GIS) a geoparticipaci. Držitel ceny Best Map Award 2019 za článek o pocitové mapě Olomouce. Spoluautor konceptu Pocitová mapa a zpracovatel celopražského řešení „Pocitová mapa Zdravá Praha 2021“.

1. V čem vidíte největší výhodu pocitové mapy?

Pocitové mapy spadají do kategorie crowdsourcingu. To je označení způsobu dělby práce, při které např. město vyzve širokou veřejnost nebo cílovou skupinu ke spolupráci na sběru velkého objemu dat. Často se zde potvrzuje české přísloví „víc hlav víc ví“. Zároveň jsou pocitové mapy jednoduchým, uživatelsky nenáročným způsobem, jak mohou obyvatelé města vyjádřit svůj názor skrze mapu, nikoli pouze dotazník. Otázky vybíráme ve spolupráci s městem tak, aby pomohly zvýšit kvalitu života v daném místě či vyřešit nějaký problém, který občany trápí. Hlavní výhodu, jako vystudovaný geograf, vidím především v použití mapy jako nástroje komunikace. Díky mapě se nám odpovědi lépe interpretují a snáze se hledají prostorové vazby mezi jednotlivými problémy.

2. S jakými reakcemi ze strany občanů se „pocitovka“ obvykle setkává?

Podobně jako jiné nové přístupy či technologie se i pocitové mapy setkávají se spektrem reakcí. Většina občanů oceňuje jejich jednoduchost, intuitivnost a přímočarost, ale pochopitelně se najdou tací, kteří poukazují na nedostatky a hledají možné chyby. Jako každý nový produkt prošly i pocitové mapy dlouhým vývojem, dle zkušeností z praxe a potřeb municipalit nástroj neustále vylepšujeme. Na druhou stranu je dobré říct, že podobné přístupy jsou v rozvinutých demokraciích používány více než 15 let, a to většinou s pozitivními výsledky.

3. Zapojila se do pocitové mapy i další česká města? Jaký zde byl dopad „pocitovky“ do praxe?

Za cca sedm let, co pocitové mapy děláme, jsme je realizovali ve více než stovce českých obcí, od malých vesniček až po velká města jako Brno, Ostrava či nyní Praha. Jsme rádi, že již řadu let se systematickému využívání pocitových map věnují desítky municipalit v rámci Národní sítě Zdravých měst v Česku. Zkušenosti s realizací máme i na Slovensku. Pocitové mapy jsou častou součástí většího procesu tvorby komunitních a strategických plánů, plánů udržitelné mobility či revitalizací sídlišť/ulic. Vždy připomínáme, že pocitové mapy jsou jedním z důležitých vstupních materiálů (názor občanů), který je, zejména v případě tvorby strategických dokumentů, zapotřebí kombinovat s analýzami založenými na „tvrdých datech“. Na druhou stranu je podle mého názoru důležité vyslechnout také připomínky občanů, protože jsou to právě oni, kteří budou daný veřejný prostor nakonec používat… budou zde bydlet, pracovat či trávit volný čas.

Přečtěte si více informací o Pražské pocitové mapě ZDE

zpět na přehled aktualit

TISK
i