Prostějov

Přehled cílů v dokumentech dle témat

tisk

.. zobrazit cíle dokumentů dle tématu

Správa věcí veřejných a územní rozvoj

Životní prostředí

Udržitelná spotřeba a výroba

Doprava

Zdraví

Místní ekonomika

Vzdělávání a výchova

Kultura a místní tradice, sport

Sociální prostředí

Zemědělství a venkov

Globální odpovědnost

.. téma - podrobnější členění

Zastřešující strategický dokument

Strategický plán rozvoje města Prostějova 2010-2020

3.5	Řešení rozvoje a modernizace rozvodů tepla	viz dokument »
3.6	Nakládání s komunálním odpadem - biopopelnice	viz dokument »

Koncepce

Plán odpadového hospodářství Statutárního města Prostějov 2017-2023

1.1	Koordinovaným a jednotným přístupem vytvořit podmínky k nižší spotřebě primárních zdrojů a postupnému snižování produkce odpadů.	viz dokument »
2.1	Udržovat a rozvíjet zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastů, skla a kovů.	viz dokument »
2.2	Do roku 2020 zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklaci alespoň u odpadů z materiálů jako je papír, plast, kov, sklo, pocházejících z domácností, a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností.	viz dokument »
2.3	Zvyšování informovanosti o obecním systému pro nakládání s komunálními odpady.	viz dokument »
3.1	Směsný komunální odpad (po vytřídění materiálově využitelných složek, nebezpečných složek a biologicky rozložitelných odpadů) zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou.	viz dokument »
3.2	Snížení produkce směsných komunálních odpadů	viz dokument »
4.1	Podpora zavedení systému společného nakládání s komunálními a živnostenskými odpady v obcích.	viz dokument »
5.1	Zavedení a/nebo rozšíření odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů v obcích.	viz dokument »
5.2	Rozvoj infrastruktury k zajištění využití biologicky rozložitelných odpadů.	viz dokument »
5.3	Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995.	viz dokument »
6.1	Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení).	viz dokument »
7.1	Snižovat měrnou produkci nebezpečných odpadů.	viz dokument »
7.2	Zvyšovat podíl materiálově využitých nebezpečných odpadů.	viz dokument »
7.3	Minimalizovat negativní účinky při nakládání s nebezpečnými odpady na lidské zdraví a životní prostředí.	viz dokument »
7.4	Odstranit staré zátěže, kde se nacházejí nebezpečné odpady.	viz dokument »
8.1	Podpora dosažení požadované míry recyklace a využití obalových odpadů.	viz dokument »
8.2	Podpora zvyšování úrovně tříděného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení.	viz dokument »
8.3	Podpora zvyšování úrovně tříděného sběru odpadních baterií akumulátorů.	viz dokument »
8.4	Dosahovat vysoké míry využití při zpracování vozidel s ukončenou životností (autovraků).	viz dokument »
8.5	Podpora zvýšení úrovně tříděného sběru odpadních pneumatik.	viz dokument »
	Podpora zlepšení nakládání a minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí ve vazbě na specifické skupiny nebezpečných odpadů (odpady a zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů; odpady s obsahem perzistentních organických znečišťujících látek; odpady s obsahem azbestu) v intencích celorepublikového cíle.	viz dokument »
10.1	Snižovat množství biologicky rozložitelných odpadů z kuchyní a stravoven a vedlejších produktů živočišného původu ve směsném komunálním odpadu, které jsou původem z veřejných stravovacích zařízení (restaurace, občerstvení) a centrálních kuchyní (nemocnice, školy a další obdobná zařízení). Správně nakládat s biologicky rozložitelnými odpady z kuchyní a stravoven a vedlejšími produkty živočišného původu a snižovat tak negativní účinky spojené s nakládáním s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.	viz dokument »
10.2	Zpracovávat kovové odpady a výrobky s ukončenou životností na materiály za účelem náhrady primárních surovin.	viz dokument »
11.1	Vytvořit a udržovat komplexní, přiměřenou a efektivní síť zařízení k nakládání s odpady	viz dokument »
12.1	Omezení odkládání odpadů mimo míst k tomu určených.	viz dokument »
12.2	Zajistit správné nakládání s odpady odloženými mimo místa k tomu určená a s odpady, jejichž vlastník není znám nebo zanikl.	viz dokument »

Smart Prostějov - manuál chytrého města (2018)

6.2	využití pocitových map při tvorbě nového regulačního plánu, projektů regenerací případně studií problémových lokalit	viz dokument »
10.1	separace odpadu a odměňování občanů za třídění odpadu	viz dokument »
10.2	systém svozu odpadů efektivní a pohodlný pro občany	viz dokument »
10.3	opatření pro zamezování vzniku černých skládek	viz dokument »
10.4	vybudování moderního ZEVO	viz dokument »
11.1	větší motivace vedení příspěvkových organizací k realizování EÚO.	viz dokument »
11.2	spolupráce ORI s energetikem při rozhodování o realizaci EÚO na budovách v majetku města	viz dokument »
11.3	hledání dotačních příležitostí pro možné realizace EÚO	viz dokument »
11.4	pravidla energeticky úsporného chování zaměstnanců v budovách MMPv	viz dokument »
11.5	využívání nových moderních technologií – venkovní žaluzie k odstínění slunečního záření v nových i ve stávajících objektech	viz dokument »
11.6	regulace	viz dokument »
11.9	v historických částech města instalovat kabelové šachty a kolektory	viz dokument »
11.10	realizace FVE na stávajících objektech města	viz dokument »
11.11	FVE na VO + signalizační systémy + hybridní model	viz dokument »

Územní energetická koncepce Prostějov (2013)

1.1	optimální dodávky energií pro stávající odběratele i pro rozvoj území v návaznosti na ÚPD	viz dokument »
1.3	snižování energetické náročnosti odběrných zařízení realizací úsporných opatření a postupným zaváděním energetického managementu v objektech občanské vybavenosti v majetku města	viz dokument »
1.4	zvážit zavedení Programu snižování energetické náročnosti, objekty občanské vybavenosti v majetku města zařadit do tohoto programu	viz dokument »
1.5	zvážit zavedení realizace úsporných opatření formou EPC (Energy Performance Contracting)	viz dokument »
1.6	postupné dosažení maximální efektivnosti při výrobě a rozvodu energií (zejména tepelné energie a teplé vody)	viz dokument »
1.8	realizovat a maximálně využívat kombinované výroby tepla a elektrické energie modernizací stávajících zdrojů a podporovat budování nových kogeneračních zdrojů	viz dokument »
1.11	v případech objektivního odpojení od soustavy CZT nebo v případech náhrady stávajících dosluhujících plynových kotelen zvážit, s ohledem na technické podmínky, v závislosti na využití veškerého vyrobeného tepla a na míře podpory, možnost realizace mikrokogenerace, která zajišťuje díky vysokým výkupním cenám elektřiny zajímavou návratnost investice	viz dokument »
1.12	úsilí o zavádění a rozvoj obnovitelných zdrojů energie	viz dokument »
1.13	kritérium nízké spotřeby energie tj. zvyšování energetické účinnosti budov zohlednit při zadávání veřejných zakázek – zvážit nastavení přísnějších kritérií oproti požadavkům vyhlášky č. 78/2013 Sb	viz dokument »
1.14	v maximální možné míře využívat místní zdroje energie	viz dokument »
1.15	provést analýzu a zmapování subjektů kritické infrastruktury a připravit model pro řízení krizových ostrovních provozů	viz dokument »
1.16	ve spolupráci s provozovatelem špičkového zdroje a provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie zmapovat možnost uplatnění zdroje v systému krizové energetiky	viz dokument »
1.17	zmapovat možnost vybudování řídicích systémů a propojení zajišťující ostrovní napájení elektřinou	viz dokument »
1.18	zmapovat schopnost distribuční soustavy, v případě rozpadu přenosové sítě, pracovat střednědobě v ostrovních provozech a zajistit minimální úroveň dodávek elektřiny nezbytnou pro obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu	viz dokument »