Efektivní fungování úřadu je zásadním předpokladem pro kvalitní fungování města jako celku. Přehled o procesech a jejich řízení, péče o spokojenost občanů – zákazníků úřadu, ale i zaměstnanců, certifikace dle uznávaných standardů a obecně znalý a odpovědný přístup vedení úřadu - Břeclav má co nabídnout.

Stárnutí populace je velkou výzvou. Prachatice nabízí řadu ukázkových řešení, jak zajistit seniorům podmínky pro aktivní a zdravé stárnutí. Město je držitelem ceny Makrolupos za mnohaleté a systematické zlepšování kvality života seniorů, na kterém spolupracuje s neziskovými organizacemi, školskými zařízeními i církvemi. Nejedná se přitom o izolované projekty zaměřené pouze na seniory, do aktivit se aktivně zapojují mladí lidé, dobrovolníci či žáci škol.

Rozvíjet se dle očekávání obyvatel a současně odpovědně pečovat o historické památky není vždy lehký úkol. Havlíčkův brod jako člen i předsedající Sdružení historických sídel má řadu zkušeností. Pečuje o rozsáhlou městskou památkovou zónu, vede aktivní dialog mezi památkáři, projektanty a investory, kteří mají zásadní vliv na veřejný prostor v historických lokacích.

Čisté a zdravé prostředí jsou hodnoty, které zásadně ovlivňují kvalitu života a města se musí často vypořádávat s řadou negativních vlivů daných historicky či geograficky. Ostrava přes řadu nepříznivých podmínek je v tomto směru při hledání správných cest leadrem (nejen) Moravskoslezského regionu. Například hospodaření s vodou, revitalizace průmyslových území, zeleň či moderní městská doprava jsou oblasti, ve kterých může jít příkladem i dalším evropským městům. Proto se také zapojila do boje o mezinárodní titul „European Green Capital 2020“.

Konference představuje důležitá témata MA21 a oblasti udržitelného rozvoje na místní úrovni.

MA21 je jedním z komplexních nástrojů pro sledování udržitelnosti obcí, měst a regionů. V Česku má schválená pravidla a kritéria hodnocení, je metodou kvality uznanou Ministerstvem vnitra. MA21 klade důraz na: zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, strategické řízení a v nejpokročilejších kategoriích na stav a trendy udržitelného rozvoje v místě. Většinu aktivních uživatelů MA21 tvoří Zdravá města, obce a regiony v rámci asociace Národní síť Zdravých měst ČR.

MA21 zaštiťuje Pracovní skupina pro MA21 Rady vlády pro udržitelný rozvoj, vedená Ministerstvem životního prostředí. MA21 je součástí „Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR do roku 2020“, v dokumentu "Česká republika 2030“ je uvedena jako jeden ze základních nástrojů pro udržitelné municipality a regiony.

Bližší informace k metodě kvality místní Agenda 21

Zapojování obyvatel je nezbytnou podmínkou rozvoje měst. Znojmo může nabídnout řadu zkušeností od různých typů akcí až po chytré řešení v podobě elektronické ankety. Krom každoročního Fóra Zdravého města například setkání ke strategickým záměrům či studentské debaty „Můžeš to změnit!“. Novou inspirací je pak anketa k ověření výsledků Fóra, díky níž město získalo zpětnou vazbu od stovek respondentů a je připraveno ji uplatnit v plánovaných aktivitách.

Činnost podnikatelských subjektů má zásadní vliv na rozvoj měst a obcí. Podporovat „malé a domácí“ či velké zaměstnavatele a korporace? A jak? Rožnov p. R. spolupracuje s podnikateli dlouhodobě a na mnoha úrovních. Samozřejmostí je zapojení podnikatelů do poradních orgánů města a do strategického plánování. Společně realizují řadu aktivit jako veletrh škol, ocenění Talent roku, spolupracují v cestovních ruchu. Společenská odpovědnost (CSR) je jednou z hlavních zásad.

Komunitní aktivity v malé obci se zdají být na první pohled snadné – obyvatelé obce se znají, mají k sobě blízko. Na druhou stranu mají obce ve srovnání s městy často omezené pravomoci i prostředky. Zbyslavice dokazují, že i v malé obci lze s obyvateli pracovat aktivně a systémově. Od veřejného Fóra, přes „Kávu se starostkou“, „Vesnické sportovní hry“ až po moderní mapovou aplikaci „ObčanServer“, v níž obec nově zpřístupnila svá lokální geografická data.

Zdraví je často podceňovanou oblastí v plánování rozvoje měst, ne tak ve Valašském Meziřící. Místní samospráva ví, že má řadu možností, jak rozvíjet podmínky pro zdravý život svých obyvatel, a využívá jich. Téma řeší dlouhodobě a systémově, pravidelně analyzuje zdravotní stav svých obyvatel, má Zdravotní plán, který je rozpracován do úrovně konkrétních aktivit a odpovědností. Řadou investic podporuje aktivní pohyb svých obyvatel, dbá na všechny cílové i věkové skupiny, dbá o osvětu.

Zkušenosti z praxe a odpovědi na Vaše otázky …

• … jak zohlednit potřeby obcí při plánování záměrů v území?
• … jak transparentně spolupracovat s developery?
• … jak se vyhnout riziku satelitních měst bez infrastruktury?
• … jak předejít nadměrnému zatížení území?

Pohled z různých perspektiv na problematiku investičních záměrů (obec - investor - spolek - vlastníci). Možnosti, rizika a meze uzavírání smluv měst s developery. Role plánovacích a developerských smluv v procesu přípravy územního plánu a umístění záměru do území, vymezení pojmů, subjektů a postupů. Rozdíly mezi plánovacími smlouvami, smlouvami o infrastruktuře a smlouvami s developery a způsoby jejich využití v praxi. Rizika neplnění smluv. Některá doporučení pro obsah a postup sjednávání developerských smluv.

Přednáší: Frank Bold Advokáti - zástupci renomovaného právnického týmu s mezinárodními zkušenostmi, který se mimo jiné specializuje na téma "stavebního práva a územního plánování"

Určeno zejména pracovníkům úřadů s gescí v oblasti územního plánování – odbor územního plánování, odbor rozvoje aj., dále zájemcům z řad politického vedení.

Děti a mládež tvoří velkou a specifickou skupinu obyvatel, na níž by měla každá obec brát zřetel. V Dobříši to s nimi myslí vážně a samospráva podniká řadu aktivit, jako například projekt „Úřad otevřený dětem“. Jeho cílem je přiblížit žákům fungování samosprávy i úřadu samotného. V průběžných besedách, mohou studenti navrhovat priority, které jsou z jejich pohledu zásadní pro rozvoj města, zvolit zástupce do dětského zastupitelstva a mnohé další.

Žijeme v globalizovaném světě. Postup k udržitelnosti tedy není pouze péčí o konkrétní lokalitu/region, ale také vědomou a aktivní spolupráci na řešení globálních problémů. Města mají řadu možností a patří sem i podpora férového obchodu. Praha 8 je historicky první Fairtradovou městskou částí v Česku. V jejím repertoáru je řada inspirativních aktivit od férových snídaní, přes osvětové aktivity pro zastupitele či veřejnost, po praktické využívání produktů se značkou Fairtrade v rámci trhů Férová Osmička.

Městem na kole či pěšky má řadu výhod… zdravý a aktivní životní styl, šetrnost k životnímu prostředí, menší zábor atraktivních míst auty a mnohem více. Kroměříž nabízí řadu inspirací, krom rozšiřování cyklostezek sem patří zajímavosti jako soutěž „Do rachoty Kolem KM“ zaměřenou na podporu šetrné dopravy při dojíždění do práce, večerní Cyklojízda městem, Cyklo sportovní den, spolupráce se spolkem Kolem KM. Bezpečnost cyklistů i chodců je nedílnou součástí všech aktivit.

Veřejná správa je velmi významným „spotřebitelem“ a její odpovědný přístup je tedy více než na místě. Města mají řadu nástrojů od hospodaření s energiemi, přes nakládání s odpady, zelené nakupování ad. Tábor je v tomto ohledu aktivní – má zpracovánu územní energetickou koncepci, realizuje energetické audity městských budov, dlouhodobě podporuje ekologicky šetrnou dopravu v rámci MHD i technických služeb, městských vozidel (CNG, elektromobilita) ad.

Zdravá města, obce a regiony v naší republice koordinuje a reprezentuje mezinárodně certifikovaná asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR). Asociace spolupracuje v rámci mezinárodních uskupení na evropské i globální úrovni: Platforma sítí Zdravých měst WHO v Evropě, ICLEI, Energy Cities, ad. Oficiálním partnerem NSZM ČR je řada ministerstev a dalších národní institucí, akademických a odborných pracovišť. Asociace spolupracuje s desítkami expertů na nejrůznější témata rozvoje měst, zdraví a kvality života obyvatel.

Postup Zdravých měst je systematicky zaměřen na kvalitu života, udržitelný rozvoj a zdraví. Aktuálně je globálním rámcem postupu Agenda 2030 OSN (tzv. SDGs) a dokument Zdraví 2020. V podmínkách ČR jsou aktivity Zdravých měst a regionů zaměřeny též na implementaci Strategického rámce ČR 2030.

Metodickým přínosem Zdravých měst, obcí, regionů je efektivní kombinace nástrojů pro udržitelný rozvoj v územní veřejné správě, podle rozhodnutí samosprávy a místních podmínek – program Zdravé město společně s metodou MA21, metoda CSR, programy Covenant of Mayors a CLLD, normy ISO, metody EFQM/CAF, ad.).

Důležitým znakem Zdravých měst, obcí a regionů je síťování – networking, které umožňuje intenzívní odbornou spolupráci, sdílení dobré praxe a know-how v rámci České republiky i vůči zahraničí.