Zpravodaj
Zdravých měst, obcí a regionů

X-XI/2016

Stalo se

Zdravá Praha 8 je historicky první fairtradovou městskou částí

Na Národní fairtradové konferenci byla Zdravá městská část Praha 8 vyhlášena jako první Fairtradová městská část v ČR.

Zdravá města podporují tuto kampaň od jejích počátků v ČR v roce 2011. Velmi nás proto těší, že 8 z 10 municipalit zapojených do tohoto projektu patří mezi Zdravá města! Prvními průkopníky byly v ČR města Litoměřice a Vsetín, dále následovala Zdravá města Chrudim, Třebíč, Kroměříž, Hodonín či Mladá Boleslav.

Fairtrade znamená z anglického překladu spravedlivý obchod. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva drobných výrobců a pěstitelů – především v rozvojových zemích. Mezi základní principy fair trade patří férové obchodní podmínky, dodržování lidských a pracovních práv i šetrnost k životnímu prostředí.

Pro města představuje status Fairtradové město nástroj naplňování národních i mezinárodních politických cílů v oblasti udržitelného rozvoje. Pozitivní využití kupní síly měst k nákupu fairtradových výrobků má zásadní vliv na životy pěstitelů a stav životního prostředí v rozvojových zemích. 

Ceny některých surovin (káva, kakao, čaj) pěstovaných v rozvojových zemích se na světových trzích drží velmi nízko. Vzhledem k velké konkurenci jsou pěstitelé pod tlakem, aby snižovali náklady. Aby se dokázali uživit, jsou nuceni nechat pracovat i své děti, a to v nedůstojných podmínkách, a vystavovat se nebezpečí využívání agrochemie. Žijí v chudobě a bez přístupu ke vzdělání. Zapojení se do systému fairtrade dává těmto lidem možnost žít důstojný život, osamostatnit se a zajistit jejich dětem vzdělání. Díky tomu, že mají práci, která je uživí, nemusejí odcházet za prací do zemí se silnější ekonomikou například v Evropě.

Zdravé městské části Praha 8 srdečně gratulujeme!

Jak hodnotit kulturu aneb kulturní plánování ve Zdravých městech

Kultura, přestože je významným faktorem rozvoje města, bývá často podceňovaným tématem s malým dosahem do strategické či územní dokumentace. Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) ve spolupráci s expertními partnery z Culture Matters a Kvas hledá pro tuto situaci řešení. Výsledkem tohoto snažení jsou 2 nově vznikající metodiky, které budou pilotně odzkoušeny ve Zdravých městech Litoměřice a Jihlava. Obě metodiky, jejichž pilotáž je financována z projektu NSZM podpořeného ze zdrojů OPZ, budou následně nabídnuty k využití všem Zdravým městům se zájmem o téma.  

Prvním ze zmíněných dokumentů, který bude pilotně testován v Jihlavě, je metodika mapování kulturně-společenského zázemí města ve vazbě na územně analytické podklady (ÚAP). Analýza poskytne městu komplexní pohled na dostupné kulturní zázemí za využití dat z GIS a bude významným podkladem pro aktualizaci územního i strategického plánu města.  Dalším dokumentem, testovaným v Litoměřicích, bude Metodika evaluace kulturních organizací ve městě. Metodika se zaměří na dosud nevyhodnocované aspekty kulturních organizací, jakými jsou např. geografický dosah kulturní organizace, úroveň umělecké kvality aj.

 „Dnes se často stává, že kulturní organizace mají velmi dobře nastavené finanční a administrativní procesy, aby vyhověly všem zákonům a regulím, avšak přes celou tu administrativní zátěž zapomínají, co je jejich původní záměr a poslání, a nemají čas na strategické plánování a stanovování cílů,“ říká Tereza Raabová, expertka na oblast kultury a místních tradic z organizace Culture Matters

Starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč od nové evaluační metodiky očekává zajištění efektivnějšího řízení kulturních organizací města s ohledem na maximální spokojenost konzumentů jejich služeb. Díky metodice by mělo být možné zjistit očekávání občanů a návštěvníků města a přizpůsobit jim kulturní program. Peníze do kultury tak budou investovány efektivněji, což pozitivně pocítí i sami občané. „Primárním cílem není snižovat objem prostředků, které město dává do oblasti kultury. Jde nám o jejich co nejefektivnější využití,“ upřesňuje Ladislav Chlupáč.

Výsledky litoměřického pilotního projektu by měly být známy v polovině roku 2017. Poté bude nová metodika nabídnuta prostřednictvím Národní sítě Zdravých měst i dalším městům k využití.

Titul Obec přátelská rodině získala tři Zdravá města a obce

Již osmým rokem soutěžily obce, města i městské části z celé České republiky o titul Obec přátelská rodině. Letošního ročníku se účastnilo 37 obcí, které byly rozděleny podle počtu obyvatel do pěti kategorií. Mezi vítězné obce bude rozděleno šest milionů korun ve formě neinvestičních dotací pro realizaci prorodinných aktivit na místní úrovni.

Tři ze šesti vítězných municipalit patří mezi členy Národní sítě Zdravých měst, konkrétně: Věžnice, Valašské Meziříčí a Městská část Praha 8. Zdravá města Kouřim a Litoměřice se umístily na druhém, stříbrném místě. (více ZDE).

Z pohledu rodinné politiky patří obce k nejdůležitějším aktérům, až na úrovni obcí je možné poznat potřeby rodin. Místní představitelé znají nejlépe místní podmínky a disponují širokou škálou kompetencí, které jim umožňují realizovat řadu prorodinných opatření. Ta by přitom měla klást důraz na vícegenerační pojetí rodiny a zahrnovat tak nejen potřeby dětí a rodičů, ale také prarodičů.

„Význam regionální rodinné politiky roste u nás i v Evropě. I prostřednictvím této soutěže chceme získat více obcí, které budou dlouhodobě podporovat rodiny a zlepšovat podmínky pro jejich život. Je to velmi důležité, obce mají k rodinám nejblíže,“ uvedla ministryně Michaela Marksová.

Všem oceněným obcím srdečně gratulujeme a nejen jim přejeme spoustu dalších úspěchů.

Adaptace na klimatické změny, projekty a finanční zdroje, audity udržitelného rozvoje na Podzimní škole Zdravých měst

Ve dnech 2.-4.11. se ve Zdravém městě Krnov konala Podzimní škola Zdravých měst, již tradiční setkání zástupců obcí z celé ČR. Setkání se zúčastnilo více než 110 zástupců měst, obcí a regionů a také spolupracujících organizací. 

Mezi hlavní témata úvodního semináře patřily finanční zdroje, kvalita úřadů, udržitelný rozvoj, adaptace na klimatické změny, společenská odpovědnost firem v prostředí měst a obcí či monitoring výkonnosti organizací zřízených městem apod.

Účastníky akce přivítal předseda asociace Petr Hermann, který jim popřál mnoho příležitostí k výměně dobré praxe. V návazné prezentaci ředitel Petr Švec představil aktivity asociace a zdůraznil propojenost jejích aktivit s Cíli udržitelného rozvoje. Zároveň pozval účastníky na prosincovou konferenci Udržitelné město, kde své inspirace a postupy představí řada měst a obcí. Oficiálního uvítání se následně ujal místostarosta města Krnov Jan Krkoška, který ve své prezentaci představil aktivity Zdravého města i krnovské památky.

Podpoře řízení kvality v územní veřejné správě se dále věnovala Lenka Švejdarová z Ministerstva vnitra. Zdůraznila především důležitost předávání příkladů dobré praxe a představila nově vznikající metodiký pokyn MVČR v oblasti kvality, který bude v nejbližší době městům k dispozici.  

Nejaktuálnější informace k místní Agendě 21 na národní i mezinárodní úrovni a možnosti financovaní aktivit měst, obcí a regionů nabídla účastníkům předsedkyně Pracovní skupiny pro MA21 při RVUR Marie Petrová z Ministerstva životního prostředí. Dotkla se rovněž velmi aktuálního tématu zpracování auditů, jejichž cílem je komplexně vyhodnotit stav a trendy udržitelného rozvoje ve městech.

Dopolední blok, který byl tentokrát věnován nadmíru aktuálnímu tématu Adaptace na klimatické změny, otevřela Jitka Boušková s probíhajícími aktivitami asociace k tomuto tématu. Zmínila právě vznikající klimatickou strategii Chrudimi a zdůraznila, že jedním z hlavních aspektů jejího vzniku je provázanost s ostatními strategiemi a především přenositelnost příkaldů a postupů do ostatních měst. Téma uhlíkové stopy přiblížil Viktor Třebický z CI2, který rovněž představil offsetový program Sledujeme/Snižujeme CO2. Důvody a praktickými dopady sledování uhlíkové stopy na městském úřadu provedla účastníky Šárka Trunečková, koordinátorka Zdravého města Chrudim. Sledování uhlíkové stopy tak přímo doplňuje aktivity energetického managementu města, členství v Asociaci energetických managerů měst a obcí či zapojení se do iniciativy Paktu starostů a primátorů.

Přípravou strategie adaptace na změnu klimatu ve středně velkém městě se zabývali její zpracovatelé Radim Misiaček a Vojtěch Lekeš. Cílem strategie není reagovat na jednu hrozbu, která se může akutně projevit v některém roce, ale sledovat klimatické trendy a připravit se na co nejvíce těchto extrémních jevů. V závěru byl představen vznikající katalog, který shrnuje možnosti adaptačních opatření a bude jedním z výstupů probíhajícího projektu.

Adaptací ve venkovském prostoru se zabývali Yvonna Gaillyová z Ekologického institutu Veronica a Jiří Krist z Národní sítě MAS. Ve své prezentaci se věnovali pojmu resilience, jakožto  schopnosti systému vyrovnat se se změnou a pokračovat v dalším fungování. Na příkladu zapojení MAS ukázali postup pro zapracování adaptace na změnu klimatu do lokálních strategií.

V části věnované burze nápadů se představili zástupci Zdravého Jihomoravského kraje či Zdravého města Vsetín s příspěvky týkající se společenské odpovědnosti firem v prostředí měst a obcí, respektive monitoringu výkonnosti organizací zřízených městem. Partnerské organizace nabídly Zdravým městům možnosti se zapojit do programů Kola pro Afriku - příležitost pomoci v rámci globální odpovědnosti samospráv či Má vlast cestami proměn a Nejkrásnější nádraží ČR.

Následující den se uskutečnily 3 paralelní intenzivní tréninkové bloky na témata získávání finančních zdrojů pro aktivity Zdravých měst, kompetenční modely koordinátora, projektové řízení. S těmi, kteří s programem Zdravé město začínají, byly detailně řešeny metodické postupy či konkrétní praktické dotazy. Závěrečný den proběhl praktický nácvik v info systému DataPlán NSZM či využití sociálních sítí.

Děkujeme všem prezentujícím a účastníkům za inspirativní atmosféru a hostitelskému Zdravému městu Krnov za skvěle připravené organizační zázemí celé akce.

Více info: www.nszm.cz/ps2016

Město Chrudim připravuje Adaptační strategii na změny klimatu

Příprava Adaptační strategie města Chrudimi na změny klimatu pokračuje projednáním analytických závěrů a diskusí o možných opatřeních. Na začátku října se sešla již podruhé pracovní skupina, složená ze zástupců města, aby projednala hlavní rizika vyplývající z předpokládaných změn klimatu a hlavní adaptační opatření ve městě a jeho okolí.

Do budoucna se ve městě počítá zejména s nárůstem průměrných i sezónních teplot, úbytkem srážek zejména v letních měsících a častějším výskytem extrémních jevů, jako jsou sucha, vlny veder, povodně nebo přívalové srážky. Cílem strategie není reagovat na jednu hrozbu, která se může akutně projevit v některém roce, ale sledovat klimatické trendy a připravit Chrudim na co nejvíce těchto extrémních jevů.

„Tyto změny přinášejí celou řadu rizik“, popisuje architekt Vojtěch Lekeš, jeden z členů zpracovatelského týmu. „Například nárůst teplot a s ním spojené vlny veder sníží životní komfort a může být nebezpečný zejména pro seniory nebo nemocné obyvatele . Tento předpoklad je pro Chrudim, město, jehož jedním z cílů je podpora zdraví obyvatel, zvláště významný. Nedostatek vody ztíží údržbu zeleně a veřejných ploch a extrémní jevy (např. přívalové srážky) mohou ohrozit obyvatele nebo jejich majetek.“ popisuje Vojtěch Lekeš některá z rizik.

Výsledky analýzy ukazují hlavní silné a slabé stránky, příležitostí a hrozby, které vyplývají ze změny klimatu. Mezi silné stránky a zároveň příležitosti města patří přírodní prostor v okolí řeky Chrudimky a dalších vodních toků, který by Chrudimi mohla jiná města závidět. „Je potřeba tyto přírodní plochy chránit a dále rozvíjet, protože mohou sloužit jako přirozené opatření, které snižuje potenciální hrozby extrémních klimatických jevů, např. povodní a současně pomáhá udržovat ve městě příznivější mikroklima,“ myslí si Radim Misiaček, další člen zpracovatelského týmu. Z probíhající diskuse je zřejmé, že mezi významnou silnou stránku patří dlouhodobé zapojení města Chrudimi do Národní sítě Zdravých měst, které přináší mj. předávání zkušeností, dobré praxe nebo ověřenou schopnost komunikovat s občany města. Tato skutečnost je výhodou i při návrhu a realizaci adaptačních opatření.

K předloženým analytickým závěrům a návrhu potenciálních adaptačních opatření probíhala intenzivní diskuze. Jak potvrzuje starosta Chrudimi Petr Řezníček, toto téma je pro město zvláště důležité. „Po dokončení strategie ji chceme využít pro návrh konkrétních projektů, které přispějí k tomu, že naše město bude pro své obyvatele ještě příznivější“, sděluje ambice města starosta Řezníček. „V blízké budoucnosti plánujeme provést úpravu přednádražního terminálu -  pokud bude zahrnovat vhodná opatření, mohla by to být ukázka vzorového projektu, zohledňujícího požadavky adaptace na změny klimatu ve městě“, uvádí Petr Řezníček jeden z příkladů. 

Národní ocenění pro Zdravou obec za spolupráci se starší generací

Cenu Makropulos za péči o seniory získala Zdravá obec Křižánky

U příležitosti připomínky Mezinárodního dne seniorů (5.10.) se v Národním divadle v Praze uskutečnilo předávání Ceny Makropulos za péči o seniory, které každý rok pořádá občanské sdružení Život 90. Letošní Cenu Makropulos získaly Křižánky. Tato obec na Vysočině se kvalitou života seniorské populace ve městě a zapojením seniorů do komunitního života zabývá dlouhodobě. Příkladem aktivit je každoročně pořádaná Univerzita třetího věku, která pomáhá seniorům v rozšiřování jejich možností a pozitivně přispívá k aktivnímu životu. Celkový systém péče o kvalitu života starší generace obyvatel je na úrovni České republiky u obce s necelými čtyřmi sty obyvateli velmi ojedinělý. Ukázkové výsledky obce Křižánky v seniorské problematice uznávají města, obce a regiony po celé republice. Více info ZDE

 

Třetím místem Ceny Rady vlády pro seniory a stárnutí se může pyšnit Zdravé město Prachatice

Na konferenci Příprava společnosti na demografické změny předali premiér Bohuslav Sobotka společně s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou ocenění Rady vlády pro seniory a stárnutí populace v několika kategoriích.

Třetí místo v kategorii kolektiv získala Rada seniorů města Prachatice, která představuje dobrovolný poradní orgán Rady města Prachatice pro řešení závažných otázek a potřeb seniorů ve městě v kterékoli oblasti udržitelného rozvoje (rozvoj města, bydlení, oblast sociální, zdravotnictví, doprava, bezpečnost, společenský život, kultura a volnočasové aktivity apod.). Ocenění bylo uděleno za dlouhodobý a systémový příklad zapojení seniorů do rozhodování a aktivního utváření místa, v němž žijí a možnost ovlivnit jeho současnou i budoucí podobu v návaznosti na specifické potřeby seniorů. Více info ZDE

Gratulujeme Zdravé obci Křižánky, Zdravému městu Prachatice i ostatním finalistům a přejeme mnoho dalších úspěchů nejen jim!


Zpravodaj vydává Národní síť Zdravých měst ČR
Použité fotografie pochází z archivu NSZM ČR a jejích členů. 
Kontakt: Kancelář NSZM ČR

Zpravodaj Zdravých měst je zasílán v návaznosti na Vaše předchozí přihlášení se k jeho odběru. V případě, že s námi nadále nechcete zůstat v kontaktu, můžete se ODHLÁSIT.